Včelařská konference

Ja bych to nazval roztočovým paradoxem.Tam kde úhyny byly,tam byla trubčina skoro čistá,potvrzená i spady po osetření,dokonce i teď výsledky zimní měli.
Tam kde úhyny nebyly,citelná varoa,velké spady po ošetření,které se podle měli stejně minulo účinkem.
Tam kde to popadalo,slušné výnosy medu,krásna lesni snůška,slavný dotační greening- hořcice kvetla ještě v listopadu.
Tam kde ztráty nebyly,na med nic moc,zádný greening,bez lesni snůšky.A ted si vyber.
U mne žádné znamky def.křidel,cukr braly včely normálně,najednou u včelstva loupež,otevres ho večer,včelstvo fuč,zasoby fuč.
U jednoho jsem měnil prohryzanou strůpkovou folii,plný 39x30,plný 39x15,včely visely krasně v podmetu.Plné zasob,věnce pylu.Parada.Za 14 dnů poslední kontrola,v úle jedna jediná pobihající včela a to matka.Na dlaň nevyběhlého plodu.(po pitvě sem tam roztoč).
A příště jak? Řekne si včela v listopadu kašlu na snůšku,je teplo,všechno kvete,jsem dlouhověká,nepoletím pracovat? V sousedním úle dostupné zasoby,nepoletim si nabrat?
Domino nezastaviš,zůžené včelstvo je k ničemu,nefunguje,včely ho stejně nebrání.
Pak se slavnostně ochladí,dlouhověkost je v háji,na sněhu vidíš pásy zapíchlých včel do vzdálenosti 3-4 metrů,v úle ti zbyde hrstka včel,ktera to v teplem lednu osolí s plodovanim a skončí s prvním silnějšim mrazem,protože zůstane na plodu,odtrhne se od zásob..Pak 14 dnů tavíš plásty z padlých včelstev i s cukrem,vosk se nespojuje,vařís ho podruhé,potřetí.Likviduješ ve vařáku stovky nadherných souši ze skladu,kde byl plod nebo je pyl.
A hlavně nevěřicně sediš u těch dvou co to přežila a přemýšlíš jak je to možné.Jo,jo,včelarina je radost.

Mně se to jeví jako kombinace několika příčin. Ty virové nákazy totiž není nová věc, ty tady byly odjakživa. Taky jak si vzpomenu, úhyny včel na podzim taky nejsou nová věc. Já po roce 1990, jak se u nás začali objevvoat roztoči ve větším množství, během několka let několik takových podzimních úhynů. Prakticky úplně vytracené včely z úlu a v úlu nedpotčené kompletní zásoby (zadováky jsou mnohem odolnější k vylupování). Bylo to taky 1 - 2 včelstva ze 20 v kočovném včelíně. Tehdy jsem to nijak neřešil, plásty prostě na jaře rozdělil mezi ostabní včelstva a bylo to.
Vidím to tak, že tehdy ty viry prostě ve včelstvech byly taky a všude, ale včelstva byla i přes přítomnost varoa pořád dostatečně silná, aby se s těmi viry vypořádala. Jen některá včelstva tomu podlehla.
A od té doby se některé vlivy prostě a pouze posunuly tak, že většina včelstev může uhynout a jen menšina přežije. Navíc hyne zřejmě náhodná většina, která je určena něčím, co je úplně daleko od přímého vlivu odolnosti včelstva.
Možná je čas na kompletní rozbor každéh drobného kroku ve včelaření a potom docela převratných změn v technologii včelaření.

Domino nezastaviš,zůžené včelstvo je k ničemu,nefunguje,včely ho stejně nebrání.<

Zůžené česno nebo upravené česno je jedno protirabovací opatření, druhá je kontakt povrchu chomáče s česnem. Je to jak s doletem za snůškou, pokud je o pár cm blíže, lépe ho ovládá a tak lépe hlídá značku a vůni česna.

Polde toho jak to popisuješ sepse je jasná, ale příjem sepse bude z okolí, typuji driftem cizích dělnic z kolabujících včelstev. Zdá se, že to chce v momentě příjmu sepse (předpoklad pokud je vidno velmi čilý letový podletní provoz) provádět protiopatření, protiopatření pokud je dobře uděláno, můžeš mít i stovky včelstev na jednom místě v řadě a nic moc se neděje.